Historie
Jen obtížně bychom hledali zařízení, a to nejen na území republiky, ale i v širším evropském regionu, v jehož prostorách je poskytována lékařská péče nepřetržitě od 14. století. Uprostřed hlavního města, na pravém břehu Vltavy, takový unikát nalezneme – je to Nemocnice Na Františku. Nemocnice se rozvíjí po celou dobu své existence, tedy od roku 1354, kdy Arnošt z Pardubic vysvětil kapli a špitál. Arcibiskup Jan zřizuje v roce 1368 nadaci, která nemocnici zajišťuje další existenci, tuto nadaci zaštiťuje sám císař Karel IV.
V roce 1620 předává Ferdinand II. zakládací listinu nemocnice řádu Milosrdných bratří a nemocnice se dále rozvíjí – při špitálu je zřízena lékárna, počet lůžek se z původních 24 rozšiřuje na 55, v roce 1703 je přistaveno další poschodí a zařízení je schopno přijmout téměř 90 pacientů. Dar císařovny Marie Terezie umožňuje další zvelebení Nemocnice Na Františku, která se jako pobočka lékařské fakulty stává významnou vědeckou a výzkumnou základnou. V roce 1783 císař Josef II. schvaluje plány na další rozvoj nemocnice. Ředitelem nemocnice se stává prof.Dr. Held, pozdější děkan fakulty a rektor Univerzity Karlovy.
Na přelomu století navštěvuje nemocnici císař František Josef s následníkem trůnu Ferdinandem d´Este, aby nemocnici podpořili. Ta záhy disponuje 200 lůžky a stává se tak největším zdravotnickým zařízením v Praze a širokém okolí.
V roce 1847 zde provedl Celestýn Opitz první amputaci končetiny v celkové éterové anestezii v tehdejším Rakousku-Uhersku a v celé Evropě. Anesteziologickou tradici umocnilo ještě v roce 1965 zřízení prvního lůžkového anesteziologicko-resuscitačního oddělení v tehdejším Československu. Důležitost nemocnice ve středu Prahy podtrhla i taková jména jako T.G.Masaryk, E. Beneš nebo papež Pius XI., kteří se zasloužili o získání značného finančního obnosu, díky němuž mohla být v roce 1926 dokončena dostavba nábřežní části objektu.
Jedinečnost Nemocnice Na Františku dokumentují i jména lékařských kapacit, které v nemocnici pracovaly – Theofil Šrámek, Kristian Zeidler, prof. Plencziz, prof. Bayer, prof. Piťha, dr. Kreisinger a řada dalších. Ošetření v Nemocnici Na Františku vyhledávala i řada významných osobností – jmenujme např. J.Dobrovský, F.X.Brixi, K.I.Thám, Jan Werich, Ljuba Hermanová, Václav Havel, Hana Hegerová.
Během II.světové války fungovala nemocnice jako vojenský lazaret pro raněné piloty nacistické Luftwaffe. V roce 1950 byl celý komplex převeden do majetku státu a stává se součástí různých Obvodních ústavů národního zdraví a to až do roku 1992, kdy se nemocnice vyčleňuje z OÚNZ Praha 1. Vzniká tak nový právní subjekt – Nemocnice Na Františku jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 1.
Budoucnost
Od roku 1997 prochází nemocnice rozsáhlou rekonstrukcí. Postupně se podařilo proměnit nemocnici v moderní zdravotnické zařízení, které má své pevné postavení v rámci všech zdravotnických zařízení v hlavním městě Praze. Kompletní rekonstrukcí prošla prakticky celá budova – výměna střešní krytiny, zrušení kotelny na pevná paliva a její nahrazení za kompletně automatizovanou na zemní plyn, kompletní rekonstrukce nemocniční kuchyně a stravovacího provozu, rekonstrukce původních prostor anesteziologicko-resuscitačního oddělení a přemístění tohoto oddělení z provizorních prostor do míst, kde v roce 1965 vzniklo první ARO v tehdejším Československu. Kompletní přestavbou a modernizací prošly ambulantní prostory nemocnice, neurologické, ortopedické, chirurgické a větší část interního oddělení. Významnou proměnu mohli pacienti zaregistrovat po rekonstrukci ortopedických i chirurgických operačních sálů, které v současné době patří k nejlepším v Praze. Jako poslední byla uvedena do provozu chirurgická jednotka intenzivní péče, která svým architektonickým řešením a technickým vybavením rovněž snese ta nejpřísnější kriteria. Škoda jen, že rekonstrukční práce byly přerušeny v roce 2002, kdy byla nemocnice postižena katastrofálními záplavami a většina prostor v přízemí a suterénu budovy musela znovu projít náročnými opravami.
V plánu je ještě dostavba části nemocnice ve vnitřním traktu a v části zahrady, kde bude vybudován centrální příjem pacientů, které přiváží sanitní vozidlo, bude zde rovněž oddělení rehabilitace včetně vodoléčby a některé ambulantní provozy.
Naší snahou je poskytovat komplexní služby, proto se snažíme, rozšířit spektrum zdravotnických služeb o obory, které prozatím v nemocnici chybí anebo zajistit Vaše ošetření u odborných speicalistů a tím završit komplexní péči o pacienta. Rozšiřujeme spektrum služeb v oboru plastické chirurgie, ortopedie a urologie. Pro větší spokojenost plánujeme rozšířit doplňkové služby pro pacienty (kadeřnictví, prodejna zdravotnických potřeb, malá restaurace pro pacienty a návštěvy apod).
Věříme, že se nám podaří udržet a dále rozvinout to, co považujeme za největší výhodu naší nemocnice – individuální přístup ke všem našim klientům v příjemném, takřka rodinném, kulturně-historickém prostředí v centru Prahy.
