Jen obtížně bychom hledali zařízení, a to nejen na území republiky, ale i v širším evropském regionu, v jehož prostorách je poskytována lékařská péče nepřetržitě od 14. století. Uprostřed hlavního města, na pravém břehu Vltavy, takový unikát nalezneme – je to Nemocnice Na Františku. Nemocnice se rozvíjí po celou dobu své existence, tedy od roku 1354, kdy Arnošt z Pardubic vysvětil kapli a špitál. Arcibiskup Jan zřizuje v roce 1368 nadaci, která nemocnici zajišťuje další existenci, tuto nadaci zaštiťuje sám císař Karel IV.

V roce 1620 předává Ferdinand II. zakládací listinu nemocnice řádu Milosrdných bratří a nemocnice se dále rozvíjí – při špitálu je zřízena lékárna, počet lůžek se z původních 24 rozšiřuje na 55, v roce 1703 je přistaveno další poschodí a zařízení je schopno přijmout téměř 90 pacientů. Dar císařovny Marie Terezie umožňuje další zvelebení Nemocnice Na Františku, která se jako pobočka lékařské fakulty stává významnou vědeckou a výzkumnou základnou. V roce 1783 císař Josef II. schvaluje plány na další rozvoj nemocnice. Ředitelem nemocnice se stává prof. Dr. Held, pozdější děkan fakulty a rektor Univerzity Karlovy.

Na přelomu století navštěvuje nemocnici císař František Josef s následníkem trůnu Ferdinandem d´Este, aby nemocnici podpořili. Ta záhy disponuje 200 lůžky a stává se tak největším zdravotnickým zařízením v Praze a širokém okolí.

V roce 1847 zde provedl Celestýn Opitz první amputaci končetiny v celkové éterové anestezii v tehdejším Rakousku-Uhersku a v celé Evropě. Anesteziologickou tradici umocnilo ještě v roce 1965 zřízení prvního lůžkového anesteziologicko-resuscitačního oddělení v tehdejším Československu. Důležitost nemocnice ve středu Prahy podtrhla i taková jména jako T. G. Masaryk, E. Beneš nebo papež Pius XI., kteří se zasloužili o získání značného finančního obnosu, díky němuž mohla být v roce 1926 dokončena dostavba nábřežní části objektu.

Jedinečnost Nemocnice Na Františku dokumentují i jména lékařských kapacit, které v nemocnici pracovaly – Theofil Šrámek, Kristian Zeidler, prof. Plencziz, prof. Bayer, prof. Piťha, dr. Kreisinger a řada dalších. Ošetření v Nemocnici Na Františku vyhledávala i řada významných osobností – jmenujme např. J. Dobrovský, F. X. Brixi, K. I. Thám, Jan Werich, Ljuba Hermanová, Václav Havel, Hana Hegerová.

Během II. světové války fungovala nemocnice jako vojenský lazaret pro raněné piloty nacistické Luftwaffe. V roce 1950 byl celý komplex převeden do majetku státu a stává se součástí různých Obvodních ústavů národního zdraví a to až do roku 1992, kdy se nemocnice vyčleňuje z OÚNZ Praha 1. Vzniká tak nový právní subjekt – Nemocnice Na Františku jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 1.

Budoucnost

Od roku 1997 prochází nemocnice rozsáhlou rekonstrukcí. Postupně se podařilo proměnit nemocnici v moderní zdravotnické zařízení, které má své pevné postavení v rámci všech zdravotnických zařízení v hlavním městě Praze. Kompletní rekonstrukcí prošla prakticky celá budova – výměna střešní krytiny, zrušení kotelny na pevná paliva a její nahrazení za kompletně automatizovanou na zemní plyn, kompletní rekonstrukce nemocniční kuchyně a stravovacího provozu, rekonstrukce původních prostor anesteziologicko-resuscitačního oddělení a přemístění tohoto oddělení z provizorních prostor do míst, kde v roce 1965 vzniklo první ARO v tehdejším Československu. Kompletní přestavbou a modernizací prošly ambulantní prostory nemocnice, neurologické, ortopedické, chirurgické a větší část interního oddělení. Významnou proměnu mohli pacienti zaregistrovat po rekonstrukci ortopedických i chirurgických operačních sálů, které v současné době patří k nejlepším v Praze. Jako poslední byla uvedena do provozu chirurgická jednotka intenzivní péče, která svým architektonickým řešením a technickým vybavením rovněž snese ta nejpřísnější kriteria. Škoda jen, že rekonstrukční práce byly přerušeny v roce 2002, kdy byla nemocnice postižena katastrofálními záplavami a většina prostor v přízemí a suterénu budovy musela znovu projít náročnými opravami.

V plánu je ještě dostavba části nemocnice ve vnitřním traktu a v části zahrady, kde je plánováno vybudování centrálního příjmu pacientů s příjezdem pro sanitní vozy.

Naší snahou je neustále rozšiřovat spektrum poskytovaných zdravotních služeb s důrazem na vysokou kvalitu péče a individuální přístup ke každému pacientovi.